Expediční práce

Ralsko 2018


časopis expedice Ralsko 2018 Video Záznam Prezentace výsledků Expedice



kapitán: Jakub Fojtík
odborná konzultantka: Mgr. Anežka Koutníková
členové skupiny: Matyáš Beránek, Jiří Bruthans, Miloš Halda, Tomáš Majer, Matyáš Spěváček,
Ota Svátek, Kateřina Urbánková, Michaela Vítková

Na lokalitě Olšina v bývalém Vojenském prostoru Ralsko se nachází velké množství kráterů po dopadech střel. Mnohé z těchto kráterů jsou částečně naplněné vodou a jsou domovem mnoha druhů živočichů. Cílem práce bylo prozkoumat tyto krátery z hlediska hydrobiologie, botaniky
a hydrochemie (sledování obsahu dusičnanů v půdě a ve vodě). Na lokalitě bylo prováděno
i radiometrické měření a výsledky byly poskytnuty Státnímu ústavu radiační ochrany.

Přílohy a archiv Práce Odborný článek

Vojenský prostor Ralsko Olšina krátery po dopadech střel hydrobiologie radiometrie
botanika dusičnany

 


kapitánka: Johana Němečková
odborný konzultant: PhDr. Jaroslav Najbert & Mgr. Vladěna Smolková
členové skupiny: Dvořáková Ema, Komárek Viktor, Kubcová Anna, Němečková Johana, Pávová Marie,
Prokopius Matyáš, Samková Štěpánka, Soukupová Žofie, Steklý Filip, Toušek Matyáš

Stáhnout VÝZKUMNÝ ČASOPIS ODKOUZLENÉ FESTIVITY Odborný článek

Expediční práce se zaměřuje na proměnu prožívání festivit, slavení svátečního času v 2. polovině 20. století. Poznatky získané kvalitativní metodou skrze rozhovory s respondenty v obcích Sudoměř, Katusice a Bělá pod Bezdězem byly podloženy archivním výzkumem. Hlavním výstupem práce je vlastní časopis, který má čtenáři umožnit reflektovat vlastní vztah k festivitám. Časopis bude zaslán zpět do lokalit výzkumu.

Sudoměř Katusice Bělá pod Bezdězem festivity svátky sváteční čas proměna společnost

kulturní antropologie tradice vesnice kultura folklor politika náboženství životní styl

The research focuses on the change in the personal experience, celebration and in the attitude toward feasts, festivities, holidays. There were about 20 interviews done with the locals of Sudoměř, Katusice and Bělá pod Bezdězem. The information needed for the reasearch was also gained in a museum archive. The outcome is presented by a journal (or a magazine) that will be sent beck to the area of the reseach. The journal should give readers the chance of analyzing their own feelings, thoughts about the festivities.

 


kapitán: Mytyáš Bureš
odborný konzultant: Tomáš Kekrt, DiS. & Dominika Adamcová
členové skupiny: Borovková Amálie, Bureš Matyáš, Činčerová Johana, Kadlecová Kateřina, Kopecká Rozálie,
Liška David, Řehák Daniel, Švejda Kryštof, Večerková Karolína

Stáhnout výzkumnou zprávu VIDEO: Cukrovka – co to je? A dokázali byste pomoci?

Ve své práci jsme se rozhodli zvýšit povědomí o první pomoci a čtyřech nejčastějších smrtelných onemocněních v České republice – infarktu, mrtvici, rakovině a cukrovce. Součástí našeho projektu bylo vytvořit workshop a následně ho realizovat na základních a středních školách na Českolipsku. Další částí práce bylo vytvořit dotazník o povědomí o první pomoci, který vyplňovali studenti v rámci workshopu, ze kterého jsme následně vytvořili statistiku.

 


kapitán: Jakub Koutník
odborný konzultant: RNDr. Marek Matura, Ph.D.
členové skupiny: Bruthans Vojtěch, Burgerová Ester, Ekrtová Františka, Galuška Jáchym, Koutník Jakub,
Kučera Ondřej, Kudláček Tomáš, Suchánková Andrea

Stáhnout výzkumnou zprávu


Přílohy:

Vyhodnocení použitého postupu, materiálu a vybavení

Schéma nálezu tavenin v peci Vybavení k provedení tavby železné rudy

Schéma pece s rozměry

Cílem práce bylo postavit funkční redukční pec a provést v ní tavbu železné rudy a celý proces stavby i samotného tavení zdokumentovat pro budoucí realizace. Byla postavena malá redukční pec, ve které následně byla tavena železná ruda. Během procesu byl sledován stav pece, vývoj teploty na hrudi pece a spotřeba materiálu. Z pece byl nakonec vytažen vytavený materiál a z něj bylo získáváno čisté železo. Během práce byl upraven postup práce při stavbě pece, který byl následně zhodnocen po provedení tavby. Byly zjištěny klady a zápory použitých postupů, jejich chyby a byla navržena možná řešení. Dále byly zjištěny možné problémy během tavby. Při stavbě pece se velmi osvědčila jutová tkanina, která pec držela pohromadě i v místech prasklin. Jako největší problém bylo shledáno přerušované dmýchání vzduchu, které mohlo ovlivnit výtěžek tavby a zpětná oxidace vypražené rudy. Ze 35 kg magnetitu bylo vytaveno 25 kg železné houby se struskou, ze kterých bylo získáno cca 150 g čistého železa. Ze stavby pece a procesu tavby vznikl časosběrný snímek, byl sepsán kompletní seznam potřebného vybavení a materiálu a byl vyhodnocen použitý postup práce.

Železná ruda experimentální tavba nepřímá redukce redukční pec stavba pece železo
dokumentace procesu metodika

 


kapitán: Jakub Koutník
odborný konzultant: RNDr. Marek Matura, Ph.D.
členové skupiny: Bruthans Vojtěch, Burgerová Ester, Ekrtová Františka, Galuška Jáchym, Koutník Jakub,
Kučera Ondřej, Kudláček Tomáš, Suchánková Andrea

Stáhnout výzkumnou zprávu

Cílem práce bylo zjistit vznik zvláštních skalních útvarů na území Ralské pahorkatiny, který byly zaznamenány na snímcích z laserového skenu krajiny technologií LIDAR. Byly vytvořeny dvě hypotézy pro vznik pozorovaných útvarů – tektonická činnost nebo eroze. Tyto hypotézy byly ověřovány měřením azimutů směrů puklin ve skalních útvarech. Bylo změřeno celkem 120 puklin na třech lokalitách v Ralsku vytipovaných podle LIDARových map. Z dat byly vytvořeny růžicové grafy zaznamenávající směry puklin. Podle dominantních směrů puklin byl určen vznik útvarů.
Měření potvrdila vznik útvarů tektonickou činností. Hypotéza byla podpořena především výsledky měření výrazného puklinového systému v zářezu skrz skalní útvar u silnice č. I/9 blízko obce Sosnová (Česká Lípa). Měření zároveň nevyvrací možný podíl větrné nebo vodní eroze na vzniku zkoumaných útvarů.

Bělá pod Bezdězem Mimoň Česká Lípa Geomorfologie Ralská pahorkatina skalní útvary

vznik útvarů tektonická činnost rozšíření eroze LIDAR

 


kapitánka: Barbora Kadlecová
odborná konzultantka: MgA. Magdalena Bartáková & Mgr. Daniel Pražák
členové skupiny: Bouřil Kryštof, Didunyk Vincent, Issa Mariana, Kadlecová Barbora, Kolíbal Kryštof,
Nekvasil Jakub, Šulmanová Ráchel

VIDEO: Sar sal? Stáhnout výzkumnou zprávu

V rámci letošního školního projektu Expedice jsme se rozhodli věnovat tématu romství, romské kultuře a situaci dnešních Romů. Naskytla se nám možnost spolupracovat s nevládní neziskovou organizací Tosara, která se od roku 2005 zaměřuje na volnočasové a vzdělávací aktivity pro děti, mládež a rodiny žijící v sociálně znevýhodněném prostředí. Tato organizace se věnuje i dětem ve vyloučené lokalitě v obci Ploužnice (Ralsko), kam jsme se rozhodli jet právě v rámci Expedice.Rozhodli jsme se připravit sadu volnočasových aktivit (se zvláštním důrazem na parkour), které budeme dětem v Ploužnici nabízet, pokud budou mít zájem. Celé naše počínání bylo založeno na naprosté dobrovolnosti samotných dětí – tedy děti ať přijdou, pokud přijít chtějí. Budou u nás vítáni a rádi s nimi strávíme nějaký čas a provedeme některou z aktivit, pokud do ní budou mít chuť. Při přípravě jsme si proto dělali velké obavy, zda budou za námi místní děti chodit a jestli je budou naše aktivity bavit. Naštěstí se ukázalo, že naše obavy byly v případě ploužnických dětí zcela mylné. Nejen že děti za námi chodily a aktivity je bavily, ale podařilo se společně vytvořit příjemné místo na parkour, hraní a trávení volného času obecně a na závěr také krátké divadlo o problémech Romů ve škole a moudrosti jejich prarodičů. Také jsem se setkali s významnou spisovatelkou romského původu Irenou Eliášovou, která pobývá v Ploužnici a která nám napsala scénář pro výše zmíněnou divadelní hru, a okusili trochu ze života ve vyloučené lokalitě, ze životních situací Romů a romské kultury (tzv. romipen).

Ralsko Ploužnice Romové vyloučená lokalita romipen společné trávení času

děti divadlo volnočasové aktivity

 


kapitán: Vavřinec Bořek
odborný konzultant: Mgr. Štěpán Macháček
členové skupiny: Bořek Vavřinec, Burger Jáchym, Císler Prokop, Hajný Oliver, Ježek Jakub,
Koutník Štěpán, Preisler Pavel, Žatečka Matěj;

VIDEO: 3D model centra města Bělá pod Bezdězem ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRÁCE

3D model centra města Bělá pod bezdězem

Práce se zabývá tvorbou 3D modelu Masarykova náměstí v Bělé pod Bezdězem

Masarykovo náměstí v Bělé pod Bezdězem 3D model 3D tisk SketchUp Bělá pod Bezdězem


 

kapitán: Kryštof Kadlčík
odborná konzultantka: Mgr. Štěpána Čiperová & Mgr. Hana Nábělková
členové skupiny: Alhariri Kenan, Jelšík Tomáš, Kadlčík Kryštof, Kadlčík Matyáš, Kadlecová Julie,
Lukavský Matyáš, Novotná Markéta, Pikkelová Zoe, Pražáková Ellen

VIDEO: Anketa na téma migrace a život v blízkosti detenčního centra

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRÁCE - výsledky

V lokalitě letošní expedice se nachází detenční centrum ZZC Bělá-Jezová. Cílem naší práce bylo zjistit, jaký mají na uprchlíky lidé v okolí centra názor. To naše skupinka zjišťovala pomocí dotazníkového průzkumu. V práci popisujeme naší návštěvu detenčního centra a podmínky, ve kterých zde zadržené osoby žijí. Věnujeme se také několika osobnostem, kteří mají s uprchlickou krizí osobní zkušenost.

Bělá pod Bezdězem Bělá - Jezová Doksy Mnichovo Hradiště Ralsko Uprchlíci

Detenční centrum Dotazníkový průzkum Rozhovory Komiks Anketní video ZZC Bělá - Jezová

 

kapitán: Ondřej Fábry
odborný konzultant: Mgr. František Tichý
členové skupiny: Bartůšek Adam, Bartůšek Filip, Eška Maximilian, Fábry Ondřej, Havrda Vojtěch, Chvosta Simon, Janda Jaroslav, Martínek Ondřej, Pokorný Marek, Souček František, Šulc Samuel, Tichý Adam, Zapletal Kryštof, Zeman Matěj

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRÁCE - výsledky

Skupina dokumentovala bývalý vojenský prostor Ralsko, konkrétně bývalý Židlovský tankodrom, kde cvičila Československá armáda, za druhé světové války Německý Wermacht a nakonec tento prostor využívaly Sovětské vojska. Srovnávala zaniklé vesnice mimo a v bývalém Židlovském tankodromu. Zkoumala je z několika úhlů pohledu, a to zástavby a porostu. Dále zdokumentovala bývalý Sovětský sklad jaderných hlavic a bývalé letiště Hradčany.

Palohlavy Křída Proseč Kracmanov Okna Židlov zaniklá vesnice biologie

průzkum porostu staré mapy tankodrom vojenský prostor

 

kapitán: Jiří Slapnička
odborný konzultant: PhDr. Vít Novotný
členové skupiny: Jiří Slapnička, Tereza Koubková, Ondřej Mišina, Ondřej Mikula, Igor Pokorný,
Alžběta Šebánková, Anežka Ptáčková, Štěpán Jícha

Výzkumná Zpráva Odborný článek Mapa s GPS souřadnicemi instalací

Naše skupina se rozhodla zaměřit na zaniklé vesnice v bývalé vojenské oblasti Ralsko. Cílem bylo zasadit do historického místa uměleckou instalaci, která bude sloužit jako zatraktivnění místa a zároveň jako podnět k samostatnému zájmu procházejících lidí. Podoba instalace měla být vodítkem k informacím o dané vesnici; často jsme využívali i slov, ze kterých byl odvozen název vesnice, např. instalace v bývalé vesnici Šlapka má na sobě připevněné kovové šlapky z jízdních kol apod. Všechny instalace byly navrhnuty v červnu roku 2018, během následujícího léta vytvořeny a v září téhož roku umístěny na svá místa.

Proseč Kostřice Ostrov Medný Prosíčka Šlapka Ralsko vojenský prostor

zaniklé vesnice LandArt konceptuální umění instalace paměť krajiny

kapitán: David Steklý
vedoucí práce: Matouš Bičák
odborný konzultant: Mgr. Karel Kudláček
členové skupiny: Adam Lustig, David Steklý, Dolma Swiecicki

Stáhnout NOVINY: EXPEDIČNÍ REPORTÉR ZPRAVODAJSKÝ SERVER: EXPEDIČNÍ REPORTÉŘ

Cílem skupiny Expediční reportér bylo zdokumentovat skrze publicistické styly činnosti výzkumných expedičních skupin po celou dobu expedice 2018. V rámci své práce vytvořila webové stránky, na kterých se jednotlivé texty postupně objevily. Texty byly tvořené v žánrech např. reportáž, rozhovor, glosa, videoreportáž. V rámci připravného týdne si stanovili plán, jakým způsobem, a kdy budou dokumentovat jakou skupinu. V rámci samotné expedice pak jednotlivé skupiny navštívili a zdokumentovali. Vytvořené texty pak prošly korekturou a následně se zveřejnili na webovcých stránkách. Závěrem vzniklo přes patnáct textů v různých žánrech, dostupné na veřejně dostupných webových stránkách.

 

Od 4. do 15. června probíhala terénní čtrnáctidenní část studentských výzkumů v krajině v Ralsku. Do konce školního roku pak následovalo zpracování nasbíraných dat. Dění z expedice jste mohli sledovat pod hastagem #expediceralsko2018.

O dění na letošní expedici pravidelně přinášela zpravodajství i jedna ze skupin na webu Expediční reportér. "Reportéři" nahlédli do zákulisí každodenního života skupin a přinášeli fejetony, reportáže,  rozhovory s lidmi napříč celým projektem od studentů přes kapitány skupin až po učitele.