Expediční práce

Vltava-Labe-Ohře 2023

home > Expediční práce > Vltava-Labe-Ohře 2023


 

výsledky bádání v článcích jednotlivých skupin časopis Vltava-Labe-Ohře 2023


kapitán: Jakub Ježek
odborný konzultant: PhDr. Jaroslav Najbert PhD.
členové*ky skupiny: Jan Švarc, Antonín Švarc, Ida Kratochvílová, Robin Kovář, Vojtěch Bruthans, Matyáš Beránek, Alexandros Theodorou, Magdalena Prouzová, Štěpána Jevičová, Ema Kašparová

článek s výsledky

Téma naší skupinky je prozkoumat a zažít život Českých farmářů na Roudnicko Slanecku. Náš hlavní cíl byl porovnat malé nebo ekologické zemědělce oproti velko výdělečným "agrobaronům" zdejšího regionu, setkat se s zemědělci a zažít si jejich život. Dále zjistit jejich názor a zkušenost s globálními a environmentální trendy, jejich vztahy s okolím a celkově jejich zemědělskou identitu. Největší část naší práce tvořilo setkávání. Nejdřív jsme přišli na jejich farmu, kterou nám poté ve zkratce představili. Následně začal náš rozhovor, na který jsme byli připraveni z Prahy. Hlavní témata těchto rozhovorů se týkala dotací z evropské unie, historie jejich farmy a výroby, samotná výroba a jejich denní život. Následovala prohlídka jejich statku a pozemků, kde jsme se bavili o tom co jsme zrovna viděli, takže primárně stroje, které používají, a jejich plodiny či zvířata. Také jsme měli možnost se setkat a hovořit s dvěma úředníky z ministerstva zemědělství, kde jsme rozebrali spoustu problémů se zemědělstvím, ale také primárně dotace a jejich osobní názory na zemědělce. Ve finále jsme zjistili, že je opravdu těžké si definovat zemědělce, protože každý z nich má jiný názor a jiné postupy ve spoustě ohledech.

As the topic for our group we chose exploring and experiencing the life of Czech farmers in the Slánsko and Roudnicko region. Our goals were to compare smaller or eco estates to the big profit-oriented companies, meet the farmers themselves and experience what their life is like. The biggest asset of our work was meeting and interviewing the farmers. Usually we came to their accommodations, they gave us a brief introduction and then we started our interview, which we prepared in advance. The main topics of these interviews were about the financial support from the EU, history of their business, their daily life and their line of work. After these interview s we went for a tour of their property and we talked mainly about the machines which we saw on the way. We also had the opportunity to speak with two government employees, who worked at the department of agriculture. We discussed various topics, mainly the grants and their own opinion on the farmers. In the end we found out that it's pretty hard to define the term farmer, because every single person in this industry has vastly different opinions and ways of doing their job.


kapitán: Ondřej Kučera
odborný konzultant: Mgr. Tereza Průšová
členové skupiny*ky: Julie Součková, Oliver Böhm, Cecila Ekrtová, Adam Bukovský

článek s výsledky

Jsme skupina zámků a naším cílem je zjistit využití zámků na Litoměřicku. V rámci naší expediční práce jsme se se zabývali zámky na Litoměřicku a jejich využití. Na začátku jsme jsme si stanovili hypotézy, které nám pomohly zabývat tím čím jsme opravdu chtěli. V přípravném jsme se domluvili s majiteli/správci všech zámků a s nimi v že jsme navštívili zámek, udělali rozhovor s někým, kdo na zámku působí ať už jako pracovník nebo obyvatel zámku, Také jsme se zeptali starosty/starostky obce nebo města a nakonec se zeptali obyvatel na jejich názor. Pro ověření, že naše hypotézy platí nebo neplatí jsme navštívili zámky, které mají různé využití nebo chátrají. Zámky, které jsme navštívili jsou: Dlažkovic (dětský domov), Vrbičany (prohlídkový zámek), Lukavec (obecní úřad), Lovosice (odborné učiliště), Boreč (ruina) a zámek Čížkovice (domov důchodců). Většina našich hypotéz se potvrdila jen malo se ukázalo jako mylné.

We are a group of castles and our goal is to find out the use of castles in the Litomřick area. As part of our expedition work, we dealt with castles in Litoměřice and their use. At the beginning, we established hypotheses that helped us deal with what we really wanted. In the preparatory period, we agreed with the owners/administrators of all castles and with them that we visited the castle, interviewed someone who works at the castle either as a worker or a resident of the castle, We also asked the mayor/mayor of the village or city and finally asked residents for their opinion. To verify that our hypotheses are valid or not, we visited castles that have different uses or are dilapidated. The castles we visited are: Dlažkovic (children's home), Vrbičany (tourist castle), Lukavec (municipal office), Lovosice (vocational school), Boreč (ruin) and Čížkovice castle (retirement home). Most of our hypotheses were confirmed, only a few turned out to be wrong.


kapitánka: Anežka Ptáčková
odborná konzultantka: Mgr. František Tichý, Mgr. Tereza Rejšková, Marek Pokorný
členové*ky skupiny: František Prokop, Josef Arnot, Jáchym Štys, Šimon Petrov, Adam Karim Issa, Matouš Plecitý, Anna Prouzová, Johan Březka, Hana Chytilová, Tobiáš Kovařík, Jan Poslt

článek s výsledky

Naše skupina se zajímala o historii Terezínského ghetta (1941-45). Zaměřili jsme se na výzkum dětských domovů z té doby. Podařilo se nám jich navštívit sedm. Neméně důležitým úkolem bylo lokalizovat část fotek z Alba G.T.. Fotografie jsme se pokoušeli nafotit ze stejných míst, kde byly původně foceny. V rámci expedice se nám podařilo nafotit celkem osmnáct fotografií. Dále jsme zkoumali tzv. rytiny (nápisy a obrázky vyryté ve valech, stěnách a zdech v Terezína). Vše shrnujeme v závěrečné zprávě, odborném článku a filmech o všech zmiňovaných tématech. Posledním výstupem je časopis s názvem Opět Vedem, který se skládá z naší autorské tvorby vzniklé v rámci expedice. Výsledky budeme prezentovat nejen na obhajobách Přírodní školy v Geologické posluchárně na Albertově, ale i v Terezíně či v prostorách Památníku Ticha v Praze .

Our group has been interested in the history of the Terezín ghetto (1941-1945). Our research has focused on Kinderheims, the children’s homes, and we visited the sights of seven of them. Another important task was to identify the location of some of the photos from the Album G.T. We tried to take the photos from exactly the same places where they had been taken from. We took 18 photos altogether. In addition, we explored the engravings (writings and pictures engraved on the walls of Terezín). We summed up all the findings in the final report, an article and several documentary films. Our last output is the magazine called Opět Vedem (We Are Still in the Lead) with our own texts (stories and poems) from the Expedition. We will present the results at the Přírodní škola conference in the Geological auditorium at Albertov and also in Terezin and at the Memorial of Silence in Prague.


kapitán: Jaroslav Janda
odborný konzultant: Mgr. Štěpán Macháček
členové*ky skupiny: Prokop Císler, Alžběta Konopásková, Zuzana Bruthansová, Jakub Janda, Adam Novik, Jonáš Soukup, Barbora Martišková, Hikari Cháb, Michaela Vítková, Natkamon Mrázek

článek s výsledky

Skupina se pohybovala v Roudnici nad Labem a zabývala se tím, jak se místní obyvatelé cítí ve městě. V přípravném týdnu jsme se seznámili s výsledky podobného průzkumu, který v Roudnici proběhl v roce 2012, a zanesli jsme je do mapy. Šetření v terénu probíhalo formou kvantitativního dotazování náhodně vybraných respondentů v ulicích města. Celkově jsme získali odpovědi od X lidí. Výsledky jsme nejdříve zanesli do tabulky a poté jsme z nich pomocí serveru ArcGIS vytvořili mapu v elektronické podobě. Z našeho průzkumu plyne, že mezi místa, kde se lidé cítí nejlépe, patří okolí řeky Labe (115 hlasů) a park Josefa Hory (112 hlasů), který se nachází kousek od centra města. Jako hlavní důvody uvedli, že je tam klid a hodně zeleně. Naopak za nejméně příjemná místa považují místní obyvatelé sídliště na konci města (85 hlasů) a oblast kolem roudnického nádraží (67 hlasů). Důvodem je především nepořádek a zvláštní individua. Výstupy z šetření poskytneme městskému úřadu v Roudnici nad Labem, aby se vedení města mohlo dále zabývat podněty obyvatel.

The group was working in Roudnice nad Labem and looked at how the locals feel in the town. Our goal was to create an "emotional map", a type of map that belongs to a subset of mental maps and displays people's feelings and thoughts in a certain space. It expresses the respondents' subjective opinion of particular places in the study area. In the preparatory week, we got acquainted with the results of a similar survey conducted in Roudnice in 2012 and entered them into the map. The field survey took the form of quantitative interviews with randomly selected respondents in the streets of the town. In total, we obtained responses from X number of people. We first entered the results into a table and then used ArcGIS to create an electronic map. Our survey shows that the places where people feel most comfortable include the area around the Labe River (115 votes) and Josef Hora Park (112 votes), which is located a short distance from the city center. The main reasons given were that these are quiet and are full of greenery. On the other hand, the least pleasant places were the housing estate at the end of the town (85 votes) and the area around the Roudnice railway station (67 votes). This is mainly because of the mess and strange individuals. We will provide the results of the survey to the municipal authority in Roudnice nad Labem so that the city administration could take the residents' suggestions into account.


kapitán: Filip Radek
odborný konzultant: Mgr. Hana Nábělková
členové*ky skupiny: Dora Nováčková, Julie Tučková, Žofie Krommelová, Filip Radek, Jonáš Kučera, Mojmír Pěnička, Johana Činčerová, Magdaléna Novotná, Šimona Spěváčková

článek s výsledky

Záměrem naší expediční práce bylo vést rozhovory se seniory, dozvědět se něco o životě dříve a o stáří, zpracovat jejich životní příběhy a zpříjemnit jim pobyt v domově důchodců. Nejprve jsme vybrali čtyři zařízení v naší lokalitě a domluvili jsme se s ředitelstvím na návštěvě. Poprosili jsme také aktivizační pracovníky, aby nám vybrali klienty, kteří by s námi rozhovor udělali rádi. Naši návštěvu jsme jsme vždy zahájili čtyřicetiminutovým hudebním programem, který byl sestaven z lidových písní a písní šedesátých let. Program byl interaktivní, rozdali jsme seniorům rytmické nástroje, aby se k nám mohli připojit nejen zpěvem. Po hudebním programu jsme se rozdělili do menších skupin, abychom se seniory mohli provádět rozhovory, které většinou probíhaly v pokoji či na zahradě, aby bylo zaručeno soukromí. Každá skupina udělala během dne jeden až tři rozhovory. Seniorům jsme se představili, dohodli jsme se na podobě rozhovoru a ptali se jich na otázky, které nám přiblížily jejich život. Samotné rozhovory trvaly od 20 do 90 minut. Po odchodu ze zařízení jsme záznamy z rozhovorů zpracovali tak, abychom mohli sestavit sborník příběhů. Zároveň si každý z nás udělal záznam do svého reflexního deníku. Každý večer jsme ve skupině zhodnotili celý den. Dohromady jsme udělali 37 rozhovorů a 18 z nich jsme zpracovali. Někteří důchodci si totiž nepřáli, aby byl rozhovor zaznamenán. Seniorům, kteří o to stáli, jsme jejich zpracované příběhy poslali.

The aim of our expedition work was to engage in meaningful and deep conversations with seniors, learn about their earlier life and old age, document their life stories and brighten their day in the retirement home. Initially, we selected four facilities in the area and arranged our visits with the management. We also requested the assistance of activities coordinators to help us choose clients who would gladly participate in the interviews. We initiated every visit with a forty-minute musical program featuring a selection of folk songs and songs from the 1960s. We tried to actively involve the seniors by providing them with rhythmic instruments so that they could join us not only through singing. Following the musical performance, we divided into smaller groups to conduct interviews with the seniors, mostly in their rooms or in the garden to ensure privacy.Each group conducted one to three interviews per day. During the conversations, we introduced ourselves to the seniors, agreed on the format of the interview and asked questions that brought us closer to their unique life stories. The interviews themselves lasted from 20 to 90 minutes. After leaving the facilities, we processed the interview recordings in order to shape them into a collection of stories. Additionally, each of us took personal notes in our reflective journals. Every evening, we gathered to share and reflect upon our experiences from the day. In total, we conducted 37 interviews, of which we processed 18. Some of the seniors preferred not to have their interviews recorded. For those who showed interest, we sent them their processed stories, securing them a memory of the time we spent together.


kapitán: Štěpán Jícha
odborný konzultant: PhDr. Vít Novotný
členové*ky skupiny: Jáchym Galuška, Daniel Chvosta, Matyáš Růžička, Anna Havrdová, Maeva Gréta Šípová, Bohdan Valouch

článek s výsledky

Náš projekt se zaměřil na mládí Antonína Dvořáka, které skladatel strávil v Nelahozevsi a ve Zlonicích. Hlavním cílem naší skupiny bylo natočit film o Dvořákově mládí, který by zaujal žáky našeho věku a přiblížil jim život mladého Dvořáka. Dalším cílem bylo nastudovat a provést Dvořákovu Polku Pomněnku, jeho nejstarší dochované dílo, které napsal ve 13 letech. Scénář filmu vznikl na základě rešerše a rozhovorů s odborníky. V rámci muzikologické rešerše jsme pracovali s rukopisy a ranými opisy nejstarších Dvořákových děl. Také jsme získali upřesněný pohled na některé stereotypy týkající se mládí Antonína Dvořáka (např. údajný řeznický výuční list Antonína Dvořáka nebo otázka přístupu Františka Dvořáka k hudbě). Vytvořili jsme úpravu Polky Pomněnky pro instrumentální soubor a několikrát jsme ji veřejně provedli. Byl natočen film o mládí Antonína Dvořáka odehrávající se v autentických prostorách v Nelahozevsi a ve Zlonicích, který vychází z informací nabytých v rámci rešerše.

Our group focused on the youth of Antonín Dvořák, which he spent in Nelahozeves and Zlonice. The main goal of our group was to create a documentary about Dvořák's youth that would engage students of our age and introduce them to the life of young Dvořák. Another objective was to study and perform Dvořák's Polka Pomněnka, his oldest preserved work, which he composed at the age of 13. Based on research and interviews with experts, we developed a script with the intention of appealing to students of our age. As part of our research, we worked with manuscripts and early copies of Dvořák's earliest works. We also gained a clearer understanding of certain stereotypes regarding Antonín Dvořák's youth, such as his apprenticeship as a butcher or František Dvořák's approach to music. We created an arrangement for an instrumental ensemble and performed it publicly several times. A film depicting Antonín Dvořák's youth in Nelahozeves and Zlonice was also produced.


kapitán: Alžběta Šebánková
odborný konzultant: Mgr. Anežka Koutníková, Adam Tichý
členové*ky skupiny: Marek Švejda, Johana Kordová, Matilda Vyhnálková, Matouš Nábělek, Jonáš Večerka, Jaromír Zídek

odborný článek

Naše cíle bylo vyzkoušet se jaké to je žít jako člověk tělesným postižením a jaké je to těmto lidem asistovat. Také jsme chtěli zjistit to, jak jsou jednotlivé obce uzpůsobené pro lidi s handicapem a jak lidé vnímají život handicapovaných. Náš další cíl byl dokumentární film, který sleduje naší cestu přes Křivoklátsko.

Na expedici jsme se zabývali hledáním divoké, zachované přírody v zemědělské krajině. Podle mapy jsme si vytipovali místa, která jsme chtěli navštívit a prozkoumat. Pozorovali jsme, určovali a zaznamenávali různé druhy bezobratlých, rostlin a ptáků. K výzkumu jsme používali smýkačku a cedník, dalekohled, určovací knihy a aplikace: Seek a PlantNet. Součástí naší práce bylo i zapojení do výzkumu České zemědělské univerzity mapujícího biotopové stromy, které zvyšují biodiverzitu. Pro jejich zaznamenávání jsme používali mobilní aplikaci Lesodiverzita. Na každé lokalitě jsme si zapisovali i pocity z místa, kde jsme zkoumali, přespávali atp. V terénní části expedice jsme navštívili 15 lokalit, zaznamenali 30 biotopových stromů, 69 druhů ptáků, 112 druhů bezobratlých a 131 druhů rostlin. Po terénní části expedice jsme vyhodnotili biodiverzitu a vytvořili vlastní mapu se zachycením míst divoké přírody s nejzajímavějšími a důležitými druhy.

On the expedition, we focused on finding wildlife in the agricultural landscape. With a map, we pointed out places we wanted to visit and explore. We observed and identified different species of invertebrates, plants, and birds. For the research we used nets, strainers, binoculars, identifying books, and apps: Seek and PlantNet. As a part of our work, we joined the study at the Czech University of Life Sciences Prague. The research is based on mapping habitat trees that increase biodiversity in the Czech Republic. On every location where we did the research or where we slept, we wrote our feelings and how the place impressed us. In the terrain part of the expedition we visited over 15 places, reported 30 habitat trees, and noted 69 species of birds, 112 species of invertebrates, and 131 species of plants. After the terrain part of the expedition, we evaluated the biodiversity and made a map with places where we found wild nature and exciting species.


kapitánka: Anna Geröová
odborná konzultantka: RNDr. Marek Matura, Ph.D.
členové skupin*ky: Adam Pochman, Jan Melišík, Petr Houska, Tadeáš Suntych, Adam Kubec, Lukáš Popelka

článek s výsledky

Dostali jste se někdy do situace, kdy máte nápad na projekt, ale chybí vám finanční prostředky na jeho realizaci? Jednou z možností řešení tohoto problému je právě tzv. fundraising, neboli získávání prostředků pro nějakou prospěšnou činnost. Cílem naší expedice tedy bylo zjistit, co obnáší založení dárcovské výzvy na platformě darujme.cz a jak nejlépe oslovit a zaujmout lidi z našeho okolí. To obnáší ale spoustu práce kolem - propagace na sítích, přímá komunikace s dárci a následné vyhodnocování postupů. V rámci Expedice jsme založili 3 dárcovské výzvy, díky kterým jsme kromě toho všeh napomohly k šíření povědomí o sbírce na rekonstrukci nové budovy pro Přírodní školu.

Have you ever gotten to a situation where you have a brilliant idea for a project but you are missing the financial experience for its realization? That’s exactly what fundraising would help you with. We were looking forward to getting to know how to create a fundraising campaign. How to reach out to people the best and how to present the project. Thanks to the Expedition we have launched three fundraising campaigns that have helped us spread the word about our school even before the completion of the campaigns. People who wanted have donated us some money and would help us gather money for our new school building because it needs renovation.