Archiv Přírodní školy

kapitánka: Barbora Martišková
odborná konzultantka: Bc. Dominika Adamcová
členové*ky skupiny: Ida Kratochvílová, Jakub Kučera, Robert Matura, Mikuláš Matějka, Tomáš Kaválek, Mojmír Boháček, Šimon Staněk

článek s výsledky

V naší expediční práci jsme se zabývali prozkoumáním dobrovolného hasičství na Táborsku. Zaměřili jsme se na historii, dotace a vybavení místních sborů. Zajímal nás také vztah členů k dobrovolnému hasičství a to, jak tato činnost ovlivňuje jejich život, zejména v oblasti zaměstnání. Dále jsme chtěli zjistit povědomí a názor místních obyvatel na dobrovolné hasiče v jejich obcích.

K dosažení výše uvedených cílů jsme zvolili metodu hloubkových rozhovorů se členy pěti sborů dobrovolných hasičů Táborska. Rozhovory jsme prováděli přímo na jejich hasičárnách, kde jsme také pořizovali fotodokumentaci jejich techniky. V obcích, kde jsme rozhovory vedli, jsme rovněž rozdávali krátký dotazník veřejnosti, abychom zjistili povědomí místních obyvatel o jejich dobrovolných hasičích.

V oblasti historie má dobrovolné hasičství na Táborsku silnou tradici již od konce devatenáctého století, na kterou navazuje dodnes. Během této doby lze sledovat neuvěřitelný pokrok v hasičské výbavě od věder s vodou a koňských potahů až po dnešní hadice a obrovská auta schopná převážet tisíce litrů vody. Ne vše se však zlepšuje. Někteří členové sborů mají potíže s uvolňováním na výjezdy, přestože existuje zákon, který to zaměstnavatelům nařizuje. Obecně je však dobrovolné hasičství v rámci obcí vnímáno velmi pozitivně, a to díky dětským kroužkům a akcím, které hasiči pořádají.

Na základě poznatků získaných během návštěv hasičáren a rozhovorů s jejich členy jsme vytvořili pět medailonků. Vzniklo také porovnání jednotlivých sborů a krátký text shrnující poznatky ze sto patnácti vyplněných dotazníků. Tyto výstupy, doplněné o naše nejzajímavější zjištění, budou poskytnuty velitelům navštívených jednotek a starostům jejich obcí.

kapitán: Filip Radek
odborná konzultantka: Mgr. et Mgr. Zdislava Pilařová
členové skupiny*ky: Anna Havrdová, Anna Prouzová, Filip Radek, Johana Činčerová, Magdaléna Bartoňová, Magdaléna Novotná, Mojmír Pěnička, Ondřej Kučera, Šimona Spěváčková, Tomáš Brdička, Žofie Krommelová

článek s výsledky

Hlavním cílem expediční skupiny Umění & Tábor bylo přispět do táborského veřejného prostoru a zachytit zdejší atmosféru v individuálních výtvarných projektech. Primárním výstupem se tak stala mozaika u vodní nádrže Jordán, kterou může veřejnost vidět z mnoha míst v Táboře a která se váže k pověsti o vodní příšeře, jež údajně v Jordánu žila. Mozaika ukazuje, jak lidská představivost dokáže ze tří neškodných ryb vytvořit životu nebezpečnou nestvůru.

Samotné tvorbě mozaiky se skupina věnovala jak v přípravném týdnu, kdy sháněla materiál a připravovala návrh, tak i během terénní části Expedice. Mozaika byla vytvořena ze starých a zbytkových kachliček, které skupina dostala darem. Kachličky byly následně rozbity a pomocí speciálního cementového lepidla nalepeny na neúčelnou zeď.

Zbývající čas Expedice věnovala skupina individuálním výtvarným a literárním projektům inspirovaným historií, legendami a prostředím města Tábor. Všechna výsledná díla byla následně seřazena do katalogu, který se stal dalším výstupem expediční skupiny.

kapitán: Jonáš Kučera
odborná konzultant: Mgr. Štěpán Macháček
členové*ky skupiny: Marian Cipro, Lukáš Staněk, Jakub Janda, Adam Issa, Jonáš Kučera, Oliver Böhm

článek s výsledky

V rámci expedice jsme se věnovali významu a roli vody v krajině. V přípravném a zpracovacím týdnu jsme zjišťovali informace o tom, jak se zajišťuje zadržování vody v krajině, a to nejen v okolí Tábora, ale po celé republice. Vybrali jsme si místa, která bychom mohli navštívit (například tůň Netrefílek), a následně jsme tato místa během expedice navštívili.

Na expedici jsme také uspořádali workshop pro školu Orbis Pictus. Tento workshop byl určen pro vyšší stupeň a skládal se ze tří částí. V první části jsme studentům vysvětlovali různá témata a pojmy, které se jim hodily v další části. Ve druhé části jsme vyšli ven, kde si studenti prakticky ukazovali vsakování a zadržování vody v krajině. V poslední, odpolední části jsme hráli hru na téma filtrace a také závěrečný Kahoot. Na závěr nám studenti vyplnili zpětnou vazbu, která byla vesměs pozitivní.

kapitán: Johan Březka
odborní konzultanté: Mgr. František Tichý, Mgr. František Janda
členové*ky skupiny: Adam Bukovsky, Jan Posl, Jonáš Večerka, Hana Chytilová, Bořek Slouka, Ondřej Ostatnický, Lukáš Popelka, Jaroslav Janda, Vojtěch Bruthans, Kryštof Mucha

článek s výsledky

V rámci expedice Táborsko 2024 provedla naše skupina průzkum zaniklých lokalit v přírodním parku Turovecký les, východně od Sezimova Ústí, který se uskutečnil ve dnech 7. až 14. června 2024. Průzkum realizovala archeologická skupina z Gymnázia Přírodní škola. Použili jsme několik metod: botanický průzkum za účelem zkoumání vegetace, ověřování teorie Přírodní školy hledáním schránek plžů, povrchové hledání artefaktů (např. střepy, kovové předměty, cihly) a mapování (měření velikosti a mapování terénních pozůstatků lidské činnosti na lokalitách).

Naše práce se zaměřila na lokality Doubrava, Hrotný, Kavčí, Kravín a Svákov. Během průzkumu jsme objevili terénní deprese (propadliny a vyvýšeniny), rostliny indikující lidskou činnost (kopřivy, svízel, kuklík) a různé artefakty (střepy a kovové nálezy).

Nejzajímavější nálezy jsme zaznamenali v lokalitě Doubrava, která dosud nebyla zdokumentována. Na základě nalezených zbytků zdi, střepů a množství dalších artefaktů jsme dospěli k závěru, že zde mohla stát menší vesnice, přičemž se domníváme, že uprostřed lokality mohla být pec. Naše nálezy jsme konzultovali s táborským archeologem Františkem Jandou.

kapitánka: Alžběta Šebánková
odborná konzultantka: Mgr. Anežka Koutníková
členové*ky skupiny: Marie Kloboučníková, Markéta Prouzová, Viktorie Nováčková, Anna Porschová, Dorothea Tučková, Adam Domkář, Bohdan Valouch, Jaromír Zídek, Marek Švejda, Matylda Vyhnálková, Matouš Plecitý, Alžběta Šebánková

odborný článek

Během letošní expedice jsme se zabývali hodnocením ekologické stability rybníků na Táborsku. Dále jsme vyhledávali druhy rostlin a živočichů na jednotlivých lokalitách a zaznamenávali je do tabulek. Na mapě jsme si našli místa s vysokou koncentrací rybníků, která jsme případně mohli zkoumat. K určení ekologické stability rybníků jsme používali předem stanovené parametry. Při zaznamenávání druhů jsme využívali smýkačku, cedník, nádobky, dalekohled, určovací knihy a aplikace.

V terénní části expedice jsme navštívili 13 rybníků, zaznamenali 63 druhů ptáků, 147 druhů bezobratlých, 11 druhů plazů a obojživelníků a 120 druhů rostlin. Také jsme vytvořili plánky všech rybníků a do nich zaznamenali místa zkoumání.

kapitánka: Magdalena Prouzová
odborná konzultantka: Mgr. Tereza Rejšková
členové skupin*ky: Magdalena Prouzová, Maeva Šípová, Ema Kašparová, Štěpána Jevičová, Johana Kordová, Eliška Betková, (Johana Syrová)

článek s výsledky

Anglická skupinka byla na expedici něčím novým, takže bylo zcela na nás, čím se v ní budeme chtít zabývat. Za hlavní cíl jsme si stanovily zkusit mluvit po celou dobu expedice anglicky. Chtěly jsme si vyzkoušet prožívat běžné životní situace v angličtině a zjistit, jaké to je být cizincem v Čechách (v okolí Tábora a v přípravné fázi i v Praze), který mluví anglicky a nerozumí ani slovo česky. Jako vedlejší cíl jsme se rozhodly navštívit všechny ostatní expediční skupiny a s každou natočit krátkou reportáž. Naši expedici jsme si tedy rozdělily na dvě hlavní části. V té první jsme se zaměřily na nás samotné, na zdokonalování naší angličtiny a na vytváření různých situací s cizími lidmi v angličtině. Snažily jsme se promluvit s co nejvíce různými lidmi (řidiči autobusů, prodavači, lidé na ulici apod.). Předstíraly jsme, že česky nerozumíme ani slovo, a pozorovaly jsme, jak lidé na situace s cizinci (námi) budou reagovat. Druhou část naší expedice jsme věnovaly reportážím s ostatními skupinami. Měly jsme připraveno několik krátkých otázek zaměřených nejen na jejich práci, ale i na atmosféru ve skupině a zajímavé zážitky.

The English group was something new within the expedition project, and it was completely up to us what we were going to do. We set ourselves the goal of speaking English the whole time. We would speak English in normal life situations, and try out what it is like to be a foreigner who only speaks English and does not understand Czech. We had a secondary goal too. We visited each group and made an interview with them. We divided our expedition into two parts. In the first part we focused on ourselves and on improving our English. We talked to as many different people as possible (bus drivers, shop assistants, hairdressers, etc.), we tested their English and observed how they reacted to us. In the second part we visited each group, asked them a few questions about their work, and made a film report. In this process, we improved our English communication skills and discovered that many people cannot speak English, making it hard for foreigners to communicate. More details about our work are written in our expert article.

kapitánka: Anna Geroová
odborná konzultantka: Mgr. Hana Nábělková
členové skupin*ky: Zuzana Bruthansová, Šimon Petrov, Alžběta Konopásková, Tadeáš Suntych, Karolína Martínková, Dora Nováčková, Julie Tučková, Vladimír Cháb, Štěpán Jícha, Anežka Ptáčková

článek s výsledky

V naší práci jsme se zaměřili na děti žijící v sociálně vyloučeném prostředí. Konkrétně nás zajímalo, jak fungují nízkoprahové kluby, a proto jsme terénní část Expedice strávili v táborském nízkoprahovém klubu Cheiron. Jako dobrovolníci jsme se zapojili do činnosti v obou pobočkách tohoto klubu (Bejvák, Děkanská) i do streetworku. Každý den jsme se rozdělili do tří skupin: jedna dvojice pracovala v klubu Cheiron - Děkanská, druhá v terénu a ostatní v největším klubu - Bejváku.

Každé dopoledne jsme sdíleli a reflektovali zážitky, díky kterým jsme lépe poznávali prostředí a fungování klubu. Poté jsme připravovali činnosti, které jsme odpoledne v klubech s dětmi realizovali. S pracovníky jsme se dohodli, že děti seznámíme s některými zeměmi, a vybrali jsme Japonsko, Indii a Maroko. Aktivity, které jsme připravili, jsme realizovali s mladšími dětmi (6–12 let), které v klubu mohou být od 14:00 do 16:30. Poté přicházejí starší klienti (13–26 let), s nimiž jsme se zapojovali do činností, které jsou běžnou součástí jejich pobytu v klubu (taneční soubor, box, ping pong, povídání). Námi realizované aktivity jsme následně podrobili reflexi a všechny poznatky jsme shrnuli v brožuře. V průběhu týdne jsme také natočili rozhovory s pracovníky klubu i s mladšími a staršími klienty, ve kterých jsme zjišťovali jejich vztah k nízkoprahovému klubu a jejich zkušenosti s ním.

kapitán: Daniel Chvosta
odborný konzultant: RNDr. Marek Matura, Ph.D.
členové skupin*ky: Daniel Chvosta, Prokop Císler, Ondřej Martínek, Jakub Ježek, Vojtěch Havrda, Matouš Nábělek, Jan Švarc, Antonín Švarc

článek s výsledky video: skupina v akci během Expedice

Velká většina expedičních skupinek je tradičně vědecky zaměřená. Letos se však naše skupinka rozhodla ponořit do spíše manuální práce. Vzhledem k tomu, že se naše škola minulé léto přesouvala a celý proces změny budovy byl velmi náročný, nepodařilo se nám zajistit veškerý mobiliář, který bychom si přáli. Proto jsme naši expedici strávili snahou tento nedostatek vyřešit. Náš čas „v terénu,“ v našem případě v nové školní budově, jsme strávili výrobou nábytku.

Naším prvním krokem bylo určit, co budeme vlastně vyrábět. Jednalo se o knihovnu do budoucí studentské místnosti, sezení do auly, kde se konají ranní společná shromáždění a která zároveň slouží jako rezonátor pro zlepšení akustiky, a úložný prostor a parapety do tříd. Následně bylo nutné vytvořit návrhy všech projektů a zvolit vhodné materiály. Všechny tyto činnosti bylo nutné provést již v přípravném týdnu Expedice.

Po zahájení výjezdu jsme začali s nákupem materiálů a vyklízením místností, kam měly nové kusy nábytku být umístěny. Po zbytek expedice jsme se věnovali samotné výrobě. Nejprve jsme potřebný materiál nařezali do správných rozměrů. Dalším krokem (v případech sezení a parapetů) bylo provedení povrchových úprav, konkrétně broušení, tmelení a lakování. Nakonec přišlo samotné sestavování a montování jednotlivých kusů nábytku.