Expediční práce

Křivoklátsko 2022

home > Expediční práce > Křivoklátsko 2022


 

výsledky bádání v článcích jednotlivých skupin časopis Křivoklátsko 2022


kapitánka: Anna Geröva
odborná konzultantka: Mgr. Anežka Koutníková
členové*ky skupiny: Jiří Bruthans, Jakub Nekvasil, Alžběta Šebánková, Julie Krommelová, Ida Kratochvílová, Matouš Plecitý, Šimon Petrov, Anežka Koutníková ,Adam Tichý, Amálie Anna Borovková

článek s výsledky

Je to krátká a zároveň výstižná charakteristika obsahu celé práce, krátké shrnutí obsahu, které zahrnuje způsob řešení, použité metody a výsledky šetření. V naši expediční práci jsme objevovali a zaznamenávali ohrožené a zajímavé druhy živočichů. Zkoumali jsme především na evropsky významných lokalitách a v přírodních rezervacích. Zaměřili jsme se hlavně na výskyt pavouků, hmyzu, ptáků, plazů a obojživelníků. Ohrožené a zajímavé druhy živočichů v oblasti Křivoklátska chceme představit na školách, pro které připravíme workshop. Chceme poukázat na rozmanitost a zajímavost těchto často nepopulárních živočichů, jejich důležitou roli v ekosystému a proč je potřeba je chránit.

In our expedition project we were exploring and identifying endangered species of animals. We were researching especially in sites of European important locality and in nature reserves. We focused mainly on the occurrence of spiders, insects, birds, mammals, nematomorpha, lizards, and amphibians. We want introduce these endangered species of the Křivoklátsko region in local schools, where we will prepare workshops. We want to point out the unmissable biodiversity and interesting side of these often unpopular animals, their important role in the ecosystem, and why it is important to protect them.


kapitán: Adam Pochman
odborný konzultant: Jaroslav Najbert
členové skupiny*ky: Jan Melišík, Michaela Vítková, Damia Veselá, Jonáš Soukup, Adam Issa, Ondřej Mikula, Štěpán Koutník

článek s výsledky

Skupina zkoumala názory obyvatel okresu Rakovník a Beroun na zřizování Národního parku Křivoklátsko. V přípravném týdnu jsme se seznámili s celou problematikou a s některými lidmi, kteří se o celou věc více zajímají. Šetření probíhalo formou kvantitativního dotazování náhodně vybraných respondentů a bylo doplněno kvalitativně zaměřenými rozhovory s osobnostmi, které se v procesu vyhlašování NP angažují - např. s. vybranými starosty, lesníky, zástupci médií, ochránci přírody, a dokonce i zaměstnanci Ministerstva životního prostředí. Setkali jsme se s různými lidmi a různými názory na národní park. Celkově jsme se zeptali 740 lidí, z čehož 553 nám bylo ochotno na otázky odpovědět a udělali jsme 8 kvalitativních rozhovorů. Z našeho šetření plyne, že odpor lidí vůči národnímu parku je vyšší v obcích v jeho bezprostřední blízkosti. Obyvatelé okresních měst jsou častokrát nevyhraněni nebo se zřízením parku spíše souhlasí. Zatímco mediální obraz vytváří dojem velkého odporu obcí a občanů, my jsme doložili, že angažovanost je spíš malá. V kauze zřizování národního parku jsme identifikovali řadu problémů, které mají systémovou povahu (např. politizace odborné diskuze). Dozvěděli jsme se, že hlavní problém je v komunikaci mezi ministerstvem a obyvateli a v nátlaku lobbistických skupin, kvůli čemuž se mezi lidmi šíří dezinformace (například ohledně omezení pohybu v lese, spousta lidí se neopodstatněně obává, že bude smět v lese chodit jen po vyznačených). Výsledky našeho šetření poskytneme Ministerstvu životního prostředí a zároveň zveřejníme článek v týdeníku Raport.

Our group researched the opinions of local residents in the area of the future national park Křivoklátsko. In the preparative week, we familiarized ourselves with the whole affair and some of the people who are interested in it. The research happened in the form of quantitative questioning of randomly chosen people and also qualitative interviews with people who are actively participating in this situation. For example, village mayors, foresters, media agents, environmentalists, and even employees of the Ministry of the Environment. We’ve met a lot of people with different opinions about national park. In total, we’ve spoken to 740 people, and 553 of them were willing to answer our questions. We’ve done eight qualitative interviews. Our research shows that people's dislike for the national park is higher in the towns in its immediate vicinity. The inhabitants of the district towns are often neutral or rather agree with the establishment of the national park. While the media image creates the impression of great resistance from municipalities and citizens, we have shown that the involvement is rather small. In the case of establishing a national park, we identified problems of a systemic character (for example, the politicization of professional discussion). We learned that the main problems are in the communication between the ministry and the population and in the pressure of lobby groups, which causes disinformation among people (like how, due to restrictions on movement in the forest, many people unreasonably fear that they won’t be allowed to walk in the forest wherever they want, only on the marked paths). We’re going to give the results of our research to the Ministry of the Environment, and we will also publish an article in the weekly magazine Raport.


kapitánka: Marie Pávová,
odborná konzultantka: Mgr. Hana Nábělková
členové*ky skupiny: Žofie Ema Ekrtová, Mariana Lulu Issa, David Liška, Ondřej Kučera, Julie Anna Součková, Filip Radek, Robin Kovář

článek s výsledky

Záměrem expediční skupiny Krajem Oty Pavla bylo poznat spisovatelův život, navštívit místa s ním spojená, seznámit se s jeho tvorbou a zpřístupnit ji lidem. Z informací, které jsme zjistili čtením jeho děl, návštěvou muzea v Buštěhradě či prohlídkou míst kde Ota Pavel žil a psal, jsme vytvořili stezku pro děti starší 8 let. Také jsme rozvěsili po krajině úryvky Otovo povídek a věnovali jsme se vlastní umělecké tvorbě. Díky našemu pobytu u Berounky jsme více porozuměli Otu Pavlovi i tomu, co ho inspirovalo.

The intention of the Krajem Oty Pavla group was to get to know the writer's life, to visit places connected with him, to get acquainted with his work and to make it accessible to people. From the information we found out by reading his works, visiting the museum in Buštěhrad or visiting the places where Ota Pavel lived and wrote, we have created a game for children and youth older than 8 years. We also hung excerpts of his short stories across the landscape and devoted ourselves to our own artistic work. Thanks to our stay near Berounka, we got a better understanding of Ota Pavel and what inspired him in writing.


kapitán: Vojtěch Bruthans
odborný konzultant: RNDr. Marek Matura, Ph.D.
členové*ky skupiny: Matilda Vyhnálková, Zuzana Bruthansová, Alžběta Konopásková, Adnan Alhariri, Maxmilián Eška, Adam Drmota

článek s výsledky

Experimentální tavba železné rudy v malé redukční peci

Cílem byl postavit malou redukční pec a v ní provést tavbu železné rudy. Celý proces byl zdokumentován. Poučit se z chyb a doporučení minulé expediční skupiny z roku 2018 a doplnit výstupy z minulé expedice. 250 kg železné rudy bylo natěženo v Ejpovicích u Plzně. Byla zredukována v ohni, z hematitu se stal magnetit, potom byl magnetit vyseparován pomocí magnetu, tím bylo získáno 55 kg magnetitu. Základy pece byly vykopány, kopyto bylo vytvořeno a okolo něj byla postavena ze šamotové hmoty a jutové tkaniny samotná pec. Pec byla po 24 hodinách vypálena a poté nechána cca dva dny schnout na slunci. Dále byl v peci zapálen oheň a bylo počkáno až zažehnou kychtové plyny. Poté bylo k již přidávanému uhlí přidáván i magnetit. To trvalo cca 10 hodin, při kterých byla také měřena každých 15 minut teplota pece na hrudi a byly opravovány praskliny na peci. Po vychladnutí pece byl vyjmut vytavený materiál a z něho získano 247 gramů čistého železa. Celou dobu byl proces dokumentován fotografiemi a časosběrem pomocí GoPro. Sice bylo méně času, ale železo bylo získáno lépe a více oproti minulé expediční skupině.

Mapování a dokumentace starých důlních děl v okolí Mrtník, Hvozdec a Komárov

Cíl byl zmapovat dobývky v kopci Chlum, u Mrtníku. Další cíl byl výsledky našeho mapování předat ČGS. Kvůli nedostatku času byli zmapování čtyři důlní díla z toho 3 pinky a jedna bývalá šachta nebo zasypaný lom. Byly těžko rozpoznatelné a špatně dochované.

Smelting of an iron ore in small experimental reduction furnace. Following up on previous projects held by students of Přírodní škola, the aim of this study is to carry out and improve the reduction process (smelting) of ordovician iron ore in a small, self-made reduction furnace built in the vicinity of Komárov - a traditional iron-ore mining and manufacturing area (map 1). 250 kg of iron ore were hand-mined in the vicinity of Ejpovice (5km west from Pilsen, see map 1). Then the foundation of the furnace was dug and the hoof was created. The furnace was built around the hoof out of fireclay and jute cloth. After 24 hours, the furnace was fired and left to dry. Meanwhile, hematite was reduced to magnetite in fire and 55 kg of it was separated. A fire was lit in the furnace and after the blast furnace gases ignited, magnetite started to be added to the already added coal. That took about 10 hours, during which the temperature on the wall of the chimney was measured every 15 minutes and the cracks at the furnace were being repaired. After the furnace cooled, the molten material was removed and 247 grams of pure iron was extracted. Although there was less time, the iron was better and there was more of it compared to the last project in 2018. In the meantime an area on the hill Chlum, near village Mrtník, was searched and mapped for the presence of ancient iron ore mines. The aim was to provide collected data to the Czech Geological Survey to improve their databases. Poor remains affected by weathering and biotic influence were hard to demark as well as to designate by purpose.


kapitán: Matyáš Bureš
odborný konzultant: Mgr. Štěpán Macháček
členové*ky skupiny: Vladyslav Habinet, Jakub Janda, Tomáš Kudláček, Elijáš Miffek, Adam Novik, Štěpánka Samková, Ráchel Šulmanová, Matyáš Toušek, Matěj Žatečka

článek s výsledky

Záměrem práce bylo aplikovat části učiva středoškolské matematiky v praxi a zároveň zkusit najít uplatnění rozšiřující látky v reálných situacích. Cílem bylo provést terénní měření a na jejich základě vytvořit schematickou mapu s výraznými body v krajině. Dále se práce zabývala prací s daty a statistickým vyhodnocením, kombinatorikou a pravděpodobností. Pro mapování terénu byla vybraná lokalita rozdělena do trojúhelníkové sítě. V daných trojúhelnících byly zjišťovány vždy dva úhly. Tyto byly měřeny vlastnoručně vyrobeným jednoduchým zařízením, které tvořil úhloměr s pohyblivou částí umožňující průhled skrz a zaměření vybraného bodu a při otáčení kopírovala obvod úhloměru, kde bylo možné odečíst vodorovný úhel mezi dvěma vybranými body. Z naměřených úhlů a délky jedné strany výchozího trojúhelníku byly pomocí trigonometrie spočítány další úhly a vzdálenosti potřebné pro tvorbu jednoduché mapy. Statistická vyhodnocení byla prováděna v programu Microsoft Excel s analytickým rozšířením. Pro práci byly využity volně dostupné datové soubory. Kombinatorika a pravděpodobnost byly ověřovány na hracích kostkách. Výstupem práce je schematická mapa bodů a její porovnání s mapou reálnou. Postup terénního mapování a princip uplatněných matematických vztahů a výpočtů přibližuje krátké video dostupné na YouTube Přírodní školy. Práci, dosažené výsledky a další výstupy shrnuje přiložený článek.

The goal of the work was to apply parts of the secondary school mathematics curriculum in actual practice and at the same time to try to find the application of the extension material in real situations. The aim was to conduct field measurements and, based on them, to create a schematic map with salient points in the landscape. Furthermore, the work involved working with data and statistical evaluations, combinatorics and probability. For the terrain mapping, the selected site was divided into a triangular grid. Two angles were always measured in the given triangles. These were measured with a simple self-made device, which consisted of a protractor and a movable part that allowed the selected point to be visible through the device and locked, and when rotated, the movable part copied the perimeter of the protractor to read the horizontal angle between the two selected points. From the measured angles and the length of one side of the initial triangle, the additional angles and distances needed to create a simple map were calculated using trigonometry. Statistical evaluations were performed in Microsoft Excel with analytical extension. Freely available data files were used for the work. Combinatorics and probability were tested on playing dice. The outcome of the work is a schematic map of points and its comparison with a real map. The procedure of field mapping and the principle of applied mathematical relations and calculations are presented in a short video available on YouTube channel of the Přírodní škola. The work, results and other outcomes are summarized in the attached article.


kapitán: Matyáš Prokopius
odborný konzultant: Ing. Filip Hložeký
členové*ky skupiny: Jáchym Galuška, Prokop Císler, Jáchym Burger, Štěpán Jícha, Filip Steklý, Oliver Hajný, Jaroslav Janda, Jakub Ježek, Ondra Martínek

článek s výsledky

Naše skupina Větrná fyzika se zaměřila na výzkum větru. Náš výzkum jsme rozdělili na několik oblastí. Nejdůležitější byla větrná elektrárna, kterou se nám podařilo získat díky sponzorskému daru od společnosti Starmans. Provedli jsme několik měření výkonu elektrárny, na různých místech a v různých podmínkách. Dále jsme vyráběli malé větrné mlýny, a to z materiálů běžně dostupných komukoliv, kdo by projevil o stavbu vlastního větrného mlýnu zájem. Třetím tématem byla tvorba vlaštovek. Zkoumali jsme, jak vlastnosti vlaštovky (nap. materiál, velikost) ovlivňují různé parametry jejího letu, jako dobu letu, vzdálenost a přesnost.

Our group was focused on the wind physics research. Our work was divided into several areas. The main one was a wind power plant that was bought to us by sponsor of our school, the Starmans group. We measured the powerplant’s voltage several times, in different places and weather conditions. We also created small windmills models, made from materials that are commonly accessible, for anyone who would like to make their own model. Our third goal was to make and test paper airplanes. We observed how some traits of the paper plane affected different qualities of its flight, like flytime, distance and accuracy.


kapitán: Marek Švejda
odborný konzultant: Mgr. František Tichý
členové*ky skupiny: Johana Činčerová, Šimona Spěváčková, Žofie Soukupová, Anna Kubcová, Tomáš Brdička, Barbora Martišková, Igor Pokorný, Viktor Komárek

odborný článek

Naše cíle bylo vyzkoušet se jaké to je žít jako člověk tělesným postižením a jaké je to těmto lidem asistovat. Také jsme chtěli zjistit to, jak jsou jednotlivé obce uzpůsobené pro lidi s handicapem a jak lidé vnímají život handicapovaných. Náš další cíl byl dokumentární film, který sleduje naší cestu přes Křivoklátsko.

V přípravném týdnu jsme se setkali s nevidomou bývalou studentkou Přírodní školy Cilkou a ředitelem Asistence Erikem Čiperou, od kterých jsme dostali vybavení potřebné k práci v terénu. Na každý den bylo naplánováno, kdo bude neslyšící, nevidomý nebo na vozíčku a kdo budou asistenti, tak aby si každý vyzkoušel všechno. Poté jsme se pěšky nebo autobusem dopravili do předem vybraných obcí. V každé obci jsme se rozdělili do podskupin a vydali se na průzkum daného místa. Zkoumali jsme, jak je bezbariérové a jak jsou jednotlivé služby dostupné na místě přístupné (obchody, bankomaty atd.). Vše jsme si zapisovali do předem připravených tabulek. Také jsme v každé obci udělali pár dotazníků. Poté jsme si všichni rovnou na místě dohromady předali poznatky a zkušenosti. Večer každý napsal své zážitky do deníku a probrali jsme je v rámci večerní reflexe. V roli asistentů či handicapovaných jsme byli každý den 10 hodin. Průběh celého dne byl natáčen do dokumentárního filmu.


kapitánka: Cecila Ekrtová
odborná konzultantka: Mgr. Tereza Průšová
členové skupin*ky: Josef Arnot, František Kittner, Jonáš Kučera, František Prokop, Mojmír Pěnička, Anežka Ptáčková, Oliver Böhm, Anna Prouzová, Jáchym Štys

článek s výsledky

Cíle naší expediční skupiny bylo analyzovat náboženství v menších městech a vesnicích v Žebrácké, Berounské a Hořovické farnosti. Zjišťovali jsme názory lidí na náboženství v jejich farnosti, na jejich faráře, nebo zjistit jak často chodí do kostela, poměr mezi věřícími a nevěřícími a další otázky. Používali jsme dva typy dotazníků, jeden pro respondenty, kteří se identifikují jako věřící, a druhý pro respondenty, kteří se identifikují jako věřící, protože nás také zajímali jejich názory na některé křesťanské svátky nebo financování církve. Udělali jsme několik rozhovorů s faráři, starosty a pamětníky, kterých jsme se ptali na život farnosti před rokem 1989.